Pane Mayere, když mluvíme o umělé inteligenci, většina lidí si představí čipy a software. Co to všechno má společného s plechem?
Stephan Mayer: „Datová centra z velké části sestávají z plechu. Jedná se o serverové racky, ve kterých jsou umístěny počítače. Potom ventilační a chladicí systémy a nakonec napájení proudem s rozvaděči, rozvodnami a dalšími zařízeními. Pro společnost TRUMPF jako výrobce obráběcích strojů je to enormně rostoucí trh, protože výrobci z plechu používají naše stroje k výrobě nejrůznějších dílů pro datová centra – a poptávka je v současné době vysoká.“
Pane Ley, společnost ZIEHL-ABEGG vyrábí ventilátory. Jak velký význam nyní mají datová centra pro Vaši firmu?
Joachim Ley: „Velmi velký. Naší tradiční činností je ventilace, klimatizace a chlazení budov. V uplynulých letech výrazně vzrostla potřeba chlazení datových center. Obě obchodní oblasti nyní tvoří přibližně jednu třetinu našeho obratu. Vycházím z toho, že datová centra se v příštích dvou letech stanou naším největším segmentem trhu. V tomto odvětví jsme lídry na trhu v několika regionech světa. To se odráží i v našich číslech růstu: V uplynulém roce jsme zaznamenali nárůst o dvanáct procent, v tomto roce očekáváme zhruba 20 procent.“

Ventilátory od ZIEHL-ABEGG mají velmi významnou úlohu v chlazení datových center.
Co tento růst znamená pro Vaši výrobu?
Ley: „Musíme značně rozšířit naše kapacity. Za tímto účelem jsme schválili dodatečný investiční paket ve výši 90 milionů euro na příštích 24 měsíců. Ovšem nejedná se pouze o to, nainstalovat další stroje. Chceme především vyrábět více prostřednictvím automatizace a vyšší efektivity. Při tom mají důležitou úlohu celková řešení od společnosti TRUMPF– od softwaru přes automatizované skladové systémy až po samotné stroje.“
Které díly konkrétně vyrábíte pomocí technologie TRUMPF?
Ley: „V našich německých závodech si velkou část plechových komponent vyrábíme sami.“ K tomu patří například přídržné desky, na kterých jsou namontovány ventilátory, a takzvané přívodní trysky, které jsou důležité pro vedení vzduchu. Rozhodující pro nás je spolehlivost, flexibilita a dobrý servis. Protože naši zákazníci očekávají, že budeme schopni spolehlivě dodávat i při silně rostoucí poptávce.“
Pane Mayere, jaké stroje jsou potřeba pro takové díly?
Mayer: „V případě datových center často zpracováváme velké, ploché díly z poměrně tenkého plechu. Pro tento účel jsou vhodné především děrovací stroje a děrovací lisy s laserem. Mohou nejen řezat plechy, ale také například vytvářet ventilační štěrbiny nebo tvarovat závity. Díky tomu nejsou potřeba následné pracovní kroky. Kromě toho také stroje s výkyvným ohýbáním, které automatizovaně ohýbají velké plechy s vysokou přesností. Dnes můžeme tyto procesy vzájemně propojit. Od surového plechu až po hotový ohýbaný díl probíhá výroba převážně automaticky.“
Automatizace se vyplatí především u velkých počtů kusů. Firma ZIEHL-ABEGG dodává ale velmi rozdílným zákazníkům. Jak to jde dohromady?
Ley: „Právě v tom spočívá jedna z velkých silných stránek řešení TRUMPF. Zákazník z datového centra potřebuje možná 2 000 identických ventilátorů. Naproti tomu si technik pro vytápění a ventilaci možná objedná pouze tři nebo pět kusů. Musíme být schopni vyrobit obě zakázky co nejhospodárněji. K tomu potřebujeme zařízení, která lze nastavit pro různé díly bez značného úsilí při nastrojování. Co mě před několika lety při návštěvě TRUMPF smart factory v Chicagu obzvláště zaujalo, byla bezproblémová spolupráce softwaru se stroji – od plánování výroby a tvorby programů až po správu skladu a optimální využívání materiálu.“
Mayer: „Dříve se automatizace používala hlavně tam, kde se stejné díly vyráběly po mnoho let, například v oblasti výroby automobilů. Když však několikrát denně střídavě měníte výrobu rozdílných dílů, automatizace se stává velmi náročnou. Přesně na tom intenzivně pracujeme. Do vývoje softwaru investujeme ročně přibližně 40 milionů euro. Naším cílem je být schopni vyrábět nové díly s co nejmenším úsilím při programování a seřizování. Díky tomu vyrábíme hospodárně i malé počty kusů.“

Stephan Mayer: „Výrobci z plechu používají naše stroje k výrobě dílů pro datová centra. A poptávka je v současné době vysoká.“
Pane Ley, poptávka po datových centrech v současné době razantně roste. Nehrozí nebezpečí, že vznikne bublina umělé inteligence a vznik nadbytečné kapacity v tomto odvětví?
Ley: „Touto otázkou se velmi zabýváme. Každý mimořádný cyklus růstu někdy skončí, často s nadměrnou kapacitou. Rozhodující otázkou je, kdy k tomu dojde. Optimisté očekávají, že růst sice zpomalí, ale ještě dlouho přetrvá. Opatrnější odhady předpokládají dva až čtyři roky. My sami počítáme s tím, že boom potrvá ještě minimálně tři roky. Jinak by naše investiční výpočty nevycházely. Tomu nasvědčuje i to, že mnoho oznámených investic je skutečně realizováno. Přesto dbáme na to, abychom zůstali široce zastoupeni a nestali se závislými na jednom trhu.“
Mayer: „Já jsem rovněž optimistický. Budování datových center vyžaduje enormní investice do infrastruktury a dodávek energie. Samozřejmě politická rozhodnutí nebo jiný neočekávaný vývoj mohou změnit trh. Ale v mnoha oblastech u umělé inteligence jsme stále na začátku – například ve zpracování obrazů nebo robotice. Proto vycházím z toho, že tento vývoj nás bude provázet ještě dlouho.“
Co musí Německo udělat, aby co nejvíce této přidané hodnoty vznikalo v tuzemsku?
Ley: „Neměli bychom podceňovat naše silné stránky. Německo má i nadále vynikající výzkumná zařízení, univerzity a inovativní firmy. Samozřejmě se musíme zabývat výzvami, jako jsou vysoké pracovní náklady, byrokracie a nedostatek odborných pracovníků. Ale měli bychom se více zaměřit na příležitosti a společně pracovat na tom, abychom je co nejlépe využili.“
Mayer: „Především musíme nadále investovat do inovací, automatizace a efektivity. Co se týče pracovních nákladů, nejsme konkurenceschopní vůči Číně. O to důležitější je dbát na to, aby odstup nebyl příliš velký. Jednoduše postupovat jako dosud již nestačí. Proto musíme být technologicky dokonalejší a zvyšovat naši produktivitu. U společnosti ZIEHL-ABEGG vidíme, jak toho lze dosáhnout: Investicemi do moderní výroby zůstává tvorba přidané hodnoty v průmyslu konkurenceschopná i v Německu.“
Rozhovor vedla Ramona Hönl.




